Chemie

Historie Chemie

Dějiny chemie

Moderní chemie je cca 200 let stará.

• Rozlišujeme 4 hlavní období: 
• starověká chemie                                                              
• alchymie
• vědecká chemie- 17. až 18. století 
• moderní chemie- od 19. století

Objevy byly zcela náhodné.

Objevy vycházeli z potřeb lidí aby jim usnadnili život.

Pravěk- Paleolit

Starší doba kamenná- od vzniku Země před 2,5 miliony až 8000 let.

První chemická reakce- hoření

Byla to také první chemická reakce kterou člověk objevil a dokázal ovládat.

Pravěk- Mezolit a Neolit

Hrnčířství- hlavní rozmach v neolitu.

Výroba sošek nejprve sušené na slunci, poté i v peci pomocí ohně.

Věstonice

Pravěk- Eneolit 

Eneolit- závěrečná fáze doby kamenné, doba měděná, 4000 až 2000 let před naším letopočtem.

Zbytky po ohni- seznámení s uhlíkem ( C ) .

Pomocí ohně a uhlíku byli vyrobeny pevné kovy- zlato, stříbro a měď.

Oheň roztavil písek- první sklo.

Pravěk- doba Bronzová

Cca 2000 až 800 let před naším letopočtem.

V této době byla dominantní  výroba bronzu.

Bronz = slitina mědi a cínu.

Výroba nástrojů i šperků.

Výroba skleněných korálků.

Pravěk- doba Železná 

Cca 800 let před naším letopočtem až po počátek našeho letopočtu.

Vysoká těžba železa a jeho zpracování.

Výroba nástrojů i zbraní.

První železo měli Chetité 2000 let před naším letopočtem.

Využití ohně

• Jídlo
  
• Tavení kovů
  
• Keramika
  
• Teplo
  
• Světlo
  

Starověk

Orient- kovy

Zlato (6000- 5000 let před naším letopočtem) - dobývaní zlata ze země nebo z náplav řek- zpracování za studena, obliba ve starém Egyptě, kam zlato dováželi z Nubie.

Měď- první kov získaný z rudy, bohatá ložiska v Egyptě ( 5000 let před naším letopočtem) .

Bronz- (3000 let před naším letopočtem) postupně nahrazoval zlato.

Železo- nejprve v jeho přirozené formě ( 2000 let před naším letopočtem)- meteority, železo spadlo z vesmíru ( proto mu Sumerové říkali "kov z nebes") postupně se ho naučili zpracovávat. 

Ocel- slitina železa (1000 let před naším letopočtem) zpracovávali ho Číňané, Egypťané, Chetité a Indové.

Rtuť- (3000 let před naším letopočtem) jediný tekutý kov.

Cín- v Egyptě (3000 let před naším letopočtem) dováželi ho z Íránu a později ze Zadní Indie.

Antika- Řím a Řecko

Teorie 4 živlů

Základem teorie (5. až 4. století před naším letopočtem) byla představa že svět je tvořen ze čtyř základních živlů.

- oheň

- voda

- země 

- vzduch

Vedle nich předpokládal Aristoteles existenci étera- "božské látky" , která byla nehmotná a nezničitelná.

Názvy živlů je nutno chápat symbolicky.

Se živly byli spojeny vlastnosti které je charakterizovaly

- chladný

- mokrý

- horký

- suchý

Oheň- horký a suchý

Voda- chladná a mokrá 

Vzduch- mokrý a horký

Země- suchá a chladná

Středověk

-  Alchymie Číny

- Představa pěti (šesti) živlů

- Destilace, sublimace, krystalizace

Čínská alchymie byla zaměřena na hledání cesty k prodloužení života.

- Objevila se představa pěti živlů- wu-sing - dřevo, země, oheň, voda a kov.

- z nich byla stvořena veškerá hmota 

- později se přidaly dynamické síly které jsou v protikladu jin- jang (jing a jang)

- pátralo se po elixírech prodloužení života či získání nesmrtelnosti 

čínští alchymisté vypracovali techniky destilace, sublimace a krystalizace

- dokázali vyrobit a připravit 80% alkohol a destilovanou rtuť

- čínská alchymie zanikla kolem roku 12. století našeho letopočtu.

Alchymie Indie

- Vznikla jako odnož léčitelství.

Snažila se odhalit preparát na dlouhověkost a nesmrtelnost.

Zlato považovali za látku poskytující zdraví a dlouhověkost.

Teorie čtyř živlů podobně jako v Číně.

V Indii jsou důkazem nejstarší vzdělaností knihy Védy

V jedné z jejich částí je zmíněna alchymie rasayana která se zabývá čarodějnictvím a zaháněním zločinců, démonů a nepřátel.

Práce s kovy- vysoká úroveň- Damascenská ocel

Damascenská ocel

- Materiál který má nehomogení, ale více či méně pravidelnou vnitřní strukturu.

Střídají se vrstvy dvou a více různých prvků oceli nebo i jiných kovů.

Po vybroušení, naleptání a vyleštění povrchu vzniká jeho vnitřní struktura.

Výsledkem je kresba, jejíž vzor je vždy naprosto individuální, ale záleží i na použité technologii.